Konsolidační neboli ozdravný balíček bude mít od roku 2024 dopad do mnoha oblastí.
Zákon o konsolidaci veřejných rozpočtů, tzv. konsolidační balíček, přinese v oblasti daní a účetnictví mnoho nových opatření a změn. Cílem těchto opatření je během příštích dvou let snížit rozpočtové deficity. V rámci konsolidačního balíčku prošlo novelizací více než 60 zákonů, jejichž účinnost nastane od 1. 1. 2024. Na tuto novelizaci budou navazovat i celkové novelizace zákonů, mimo jiné například zákona o účetnictví.
Zákon o účetnictví je ovšem samostatná kapitola, jelikož projde kompletní přeměnou a dostane zcela novou podobu. Nový zákon o účetnictví by se však měl stát účinným až 1. 1. 2025. Již od příštího roku ovšem dojde k novelizaci některých jeho ustanovení, která jsou součástí konsolidačního balíčku. Jednou ze změn, která bude platit již od počátku roku 2024, je například zavedení tzv. funkční měny.
Novinky v oblasti daní z příjmů právnických osob
Změna sazby daně z příjmů právnické osoby
Jednou z největších změn, kterou si zákon o daních z příjmů projde, je změna sazby daně u právnické osoby. Česká republika patří v porovnání s ostatními zeměmi EU k zemím s nižší sazbou. Sazba se z původních 19 % zvedne o dva procentní body na 21 %. Touto sazbou se bude zdaňovat základ daně za účetní období, jež započnou od 1. 1. 2024.
V případě hospodářského roku, který začne například dvanáctým měsícem roku 2023 a bude trvat do jedenáctého měsíce 2024, se použije ještě stávající sazba daně 19 %. Na hospodářský rok, který začne v roce 2024, se již bude vztahovat nová sazba daně 21 %. V této souvislosti je potřeba pamatovat na to, že změna sazby daně se promítne v zaúčtování odložené daně již v roce 2023.
Zavedení možnosti danit pouze realizované kurzové rozdíly
Nové znění zákona o daních z příjmů bude udávat možnost vyloučení zaúčtovaných nerealizovaných kurzových rozdílů ze základu daně. Kurzový rozdíl bude v takovém případě zdaněn až v okamžiku jeho realizace (tj. např. úhrada faktury). Pokud poplatník tuto možnost využije, musí ji použít pro všechny kurzové zisky a ztráty, které se vztahují k jeho majetku a závazkům.
O vstupu a výstupu z tohoto režimu musí poplatník informovat správce daně ve stanovené lhůtě. Tato lhůta bude tři měsíce od začátku zdaňovacího období. Poplatník by měl v tomto režimu zůstat alespoň tři zdaňovací období.
Omezení osvobození nepeněžních benefitů zaměstnancům
Výše benefitů, které poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníku, které byly doposud při splnění podmínek osvobozené od daně z příjmů fyzických osob u zaměstnanců, budou nově osvobozené pouze do výše poloviny průměrné mzdy. V roce 2024 bude úhrnný limit činit 21 983 Kč.
Poskytnuté nepeněžní benefity do limitu budou osvobozeny, nad tento limit se již budou zdaňovat zaměstnancům jako součást mzdy. Zaměstnavatel tak bude muset kontrolovat, zda k překročení limitu došlo či nikoliv a případně zdanit část nepeněžního příjmu v rámci měsíční zálohy na daň.
Navrácení limitu vstupní ceny u osobních automobilů kategorie M1
Toto opatření se projeví jak v oblasti daně z příjmů, tak i v oblasti DPH. Limit maximální vstupní ceny u vozidel kategorie M1 bude stanoven na 2 000 000 Kč. Vozidla s pořizovací cenou vyšší než 2 000 000 Kč bude možné daňově odepisovat, ale odpisy se budou poměrně krátit. Tyto limitace se vtahují i na nájemné u finančního leasingu.
Novela zákona o daních z příjmů má za cíl v případě finančního leasingu limitovat daňové náklady u uživatele finančního leasingu, nikoliv u poskytovatele. Uživatel bude obdobně jako u odpisování krátit daňovou uznatelnost splátek finančního leasingu koeficientem, který se určí poměrem částky omezení výdajů a úhrnu úplat.
Mimořádné odpisy
Mimořádné odpisy bude možné uplatnit pouze u bezemisních vozidel pořízených v období 1. 1. 2024 až 31. 12. 2028. Bezemisní vozidla se budou odepisovat po dobu 24 měsíců. Za prvních 12 měsíců bude možné uplatnit odpisy do výše 60 % vstupní ceny a za dalších 12 měsíců do výše 40 % vstupní ceny.
Snížení nepeněžního příjmu u zaměstnaneckých vozidel
Poplatník daně, který je plátcem příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky daňovému nerezidentovi, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, je povinen podat správci daně oznámení o tomto příjmu, a to i v případě, že je tento příjem od daně osvobozen nebo o něm mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v České republice.
U plnění osvobozených od daně nebo plnění, o nichž mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhají zdanění v České republice, bude nově platit oznamovací povinnost pouze na licenční poplatky, podíly na zisku a úroky. U licenčních poplatků a podílů na zisku bude povinnost podat oznámení bez ohledu na jejich výši. V případě úroků bude tato povinnost platit pouze při překročení limitu 300 000 Kč.
Další změny
Další změnou v rámci novely zákona o daních z příjmů je také zrušení daňové uznatelnosti tichého vína s hodnotou do 500 Kč bez DPH jako obchodního daru.
Novinky v oblasti zdanění zaměstnanců
Významné změny proběhnou také na úrovni zdanění příjmů ze závislé činnosti a pojistného u zaměstnanců. Nově dojde ke změně sazby pojistných odvodů zaměstnanců, kdy ze současných 6,5 % vzroste sazba sociálního pojistného o 0,6 % na 7,1 %. Od ledna zaměstnavatelé musí tedy mimo jiné srážet zaměstnancům ze mzdy sazbu pojistného ve výši 7,1 % z hrubé mzdy.
Změny u dohod o provedení práce
Již od 1. 10. 2023 je účinná novela zákoníku práce, v níž došlo k zpřísnění podmínek u dohod o provedení práce a u dohod o pracovní činnosti (dále jen „DPP“ a „DPČ“). Podle ní mají tito zaměstnanci velmi podobné pracovní podmínky jako zaměstnanci pracující v rámci pracovního poměru.
Mezi hlavní změny patří mimo jiné:
- povinnost zaměstnavatele předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu a seznámit s ní zaměstnance,
- poskytovat zaměstnancům přestávky v práci na jídlo a oddech,
- evidovat pracovní dobu zaměstnanců,
- nárok na příplatek nebo kompenzaci za práci ve svátek, v noci, ve ztíženém pracovním prostředí, v sobotu a v neděli,
- právo zaměstnance, který je v zaměstnaní na DPP a DPČ v souhrnu po dobu delší než 180 dní v rámci uplynulých 12 měsíců, požádat zaměstnavatele o smlouvu o pracovním poměru a povinnost zaměstnavatele poskytnout odůvodněnou odpověď.
Od 1. 1. 2024 začne také platit nárok na dovolenou zaměstnancům pracujícím na DPP. Nově bude tento nárok automaticky vznikat zaměstnancům, kteří pracují na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. První podmínkou je, aby pracovněprávní vztah v daném kalendářním roce nepřetržitě trval u daného zaměstnavatele alespoň 28 kalendářních dnů. Druhou podmínkou je odpracování alespoň 4násobku týdenní pracovní doby, respektive 80 hodin.
Další změny, které jsou schválené a nabydou účinnosti až od 1. 7. 2024, se týkají evidence dohod o provedení práce a odvodů sociálního pojištění. Tyto změny nejsou v mnoha ohledech zcela vyjasněné a je tak možné, že dojde k dalším úpravám.
Dále novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti účinná od 1. 7. 2024 stanovuje novou hranici pro překročení rozhodné částky, která zakládá účast na pojistném u dohod o provedení práce. Pokud úhrn příjmů z dohod překročí stanovenou hranici, vzniká povinnost účastnit se sociálního pojištění. V případě DPP u jednoho zaměstnavatele bude tato hranice činit 25 % z průměrné mzdy (na rok 2024 rozhodná částka činí 10 500 Kč).
Druhý limit bude stanoven pro zaměstnance na DPP u více zaměstnavatelů v jednom kalendářním měsíci po překročení 40 % průměrné mzdy (na rok 2024 rozhodná částka činí 17 500 Kč). V obou případech se rozhodná částka zaokrouhlí na celé pětisetkoruny směrem dolů.
Nově vznikne evidence osob zaměstnaných na DPP. Zaměstnavatel bude povinen do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, ve kterém zaměstnanec na DPP nastoupil, předložit evidenci o zaměstnanci příslušné okresní správě sociálního zabezpečení.
Podstatný problém nové úpravy spočívá ovšem v tom, že se zaměstnavatel o překročení limitu dozví až několik týdnů po skončení měsíce. Pro lepší kontrolu dodržování zaváděného opatření bude zavedena evidence všech DPP a příjmů z těchto dohod. Všichni zaměstnavatelé budou mít povinnost zaslat údaje o dohodách do 20. dne následujícího měsíce České správě sociálního zabezpečení, která je bude následně informovat, zda zaměstnanec překročil limit dosažených příjmů.
Ovšem vzhledem k tomu, že výplata peněz z DPP probíhá často ihned po skončení práce, nebude v době výplaty ani zaměstnavatel ani zaměstnanec vědět, zda byl limit pro účast na důchodovém pojištění překročen či nikoliv. V praxi tak bude téměř nemožné správně a s dostatečným předstihem určit, zda má výplata podléhat sociálnímu (a pravděpodobně také zdravotnímu) pojištění.
